Partneři projektu

Tomáš Sirovátka je profesorem sociální politiky na Katedře sociální politiky a sociální práce, ředitel Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci a vedoucí brněnské pobočky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Publikuje v ČR i zahraničí o celé ředě témat z oblasti sociální politiky – například v European Journal of Social Policy, Social Policy and Administration, a the International Journal of Sociology and Social Policy. Je spolueditorem knih Governance of Active Welfare States in Europe (Palgrave, Macmillan 2011) a Public-private Mix, Innovation and Employment in Social Services (Ashgate 2014). Profesor Sirovátka spolupracuje s mnoha evropskými univerzitami na řadě projektů EU, jako CINEFOGO, KATARSIS, RECWOWE, GUSTO a NEUJOBS: Creating and Adapting Jobs in Europe in the Context of a Socio-Ecological Transition (Vytváření a přizpůsobení pracovních míst v Evropě v kontextu socio-ekologické tranzice). Vedl PB7 Public-private Mix, Innovation and Employment  in Social Services. V současné době se podílí na dvou evropských výzkumných projektech: CITYSPYCE – Combating Inequalities through Innovative Social Practices of and for Young People in Cities across Europe (FP7) (Boj proti nerovnosti prostřednictvím inovativních sociálních praktik pro mladé lidi ve městech po celé Evropě, 7. RP) a NEGIOTIATE – Negotiating Early Job Insecurity and Labour Market Exclusion in Europe (H2020) (Vyjednávání v oblasti nejistoty  a  vyloučení mladých z trhu práce v Evropě, H2020).

Blanka Plasová, Ph.D. je výzkumná pracovnice Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci na Masarykově univerzitě v Brně (Česká republika). Její hlavní výzkumné zájmy jsou zaměřeny na problematiku sladění pracovního a rodinného života. Zabývá se také analýzou politik péče o děti a seniory (např. evoluce a hodnocení kvality a dostupnosti péče) v České republice a také v ostatních středoevropských zemích. V uplynulých letech pracovala jako odborná asistentka na Masarykově univerzitě se zaměřením na rodinnou politiku, rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce a sociálních programů v rámci organizací.

Jana Válková je výzkumná pracovnice Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci na Masarykově univerzitě v Brně (Česká republika). Zajímá se o politiku trhu práce, gender a rodinnou politiku, zejména o vývoj politik péče, poskytování péče a vliv na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Její práce byly publikovány jako kapitoly v českých a mezinárodních vědeckých monografiích a českých vědeckých časopisech. Je zapojena do několika mezinárodních výzkumných projektů spolufinancovaných Evropskou komisí (FP7 jako byl CIVITAS ELAN a v posledních letech CITISPYCE), se zaměřením na hodnocení veřejných politik a sociálních inovativních postupů; a Visegrádským fondem se zaměřením na studium vývoje rodinné politiky ve střední Evropě.

Josef Horňáček je student doktorského programu, lektor a výzkumný pracovník na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Jako výzkumník pracoval na těchto projektech: New Social Risks in the Labour Market and the Need to Reform Czech Public Policy (Nová sociální rizika trhu práce a potřeby reformy jeho politické regulace po vstupu ČR do EU), Equal Opportunities in Ceska Posta (Czech Post), s.p., (Rovné příležitosti u České pošty, s.p.) a na projektu ESF Active Matching  (Aktivní matching ve spolupráci s českým a švédským Úřadem práce).  Zaměřuje se na analýzu veřejné politiky, politiku trhu práce, pracovních vztahů a řízení lidských zdrojů. Učí tyto pedagogické kurzy – Evaluační výzkum, Kvantitativní výzkum, Teorie trhu práce a je organizátorem studentských stáží ve veřejné politice a řízení lidských zdrojů.

Kateřina Kubalčíková, Ph.D. je odborná asistentka na Katedře sociální politiky a sociální práce, Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě a úzce spolupracuje s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Její výzkumná činnost je zaměřena na poskytování sociálních služeb pro seniory, roli sociální práce v rámci systému sociálního zabezpečení, komunitní práce a komunitního plánování. Kromě toho se podílí na práci v terénu jako supervizorka procesu komunitního plánování sociálních služeb v obcích. Také se účastní jako členka Poradních orgánů plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji a Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Pavel Horák, Ph.D. je odborný asistent na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Jeho výzkum se zabývá tématy provádění politiky trhu práce, rozhodováním úředníků, řízením veřejné politiky a organizační flexibilitou. Pravidelně přispívá do českých vědeckých časopisů v oblasti politologie, veřejné a sociální politiky a sociální práce. Některé z jeho prací byly publikovány v mezinárodních časopisech, jako je International Journal of Sociology and Social Policy, Český sociologický časopis a Sociológia.

Profesorka Marie Louise Seeberg je výzkumnou pracovnicí na Oddělení pro studium dětství a koordinuje výzkumnou skupinu pro migraci a nadnárodní aspekty v NOVA (Norský sociální výzkum), výzkumnou jednotku v Oslu a Akershus University College. Také jako sociální antropoložka prováděla výzkum v terénu v různých prostředích.  Ve své Ph.D. práci zkoumala a porovnávala způsoby, jak se holandské a norské školy zabývají etnickými a ostatními rozdíly. Téma její výzkumné práce se také zabývá pojmem „domov“ a „vlast“ u vietnamských uprchlíků v Norsku, vztahy mezi švédskými institucemi sociálního zabezpečení a uprchlíky z Vietnamu, a životními podmínkami dětských žadatelů o azyl v Norsku. Později studovala zejména migraci pečovatelských pracovníků do Norska a rozvinula svůj zájem o teorii systémů a celků. Od roku 2013 vede výzkumný klastr IMISCOE  „Contested Childhoods in Times of Crises“.  Její publikace zahrnují The Holocaust as Active Memory: The Past in the Present (Ashgate Academic 2013, podílela se na publikování s Irene Levin a Claudia Lenz), „Immigrant Careworkers and Norwegian Gender Equality: Institutions, Identities, Intersections“ v  European Journal of Women's Studies (2012), a „No Place: Small Children in Norwegian Asylum-seeker Reception Centres“ in Childhood – A Global Journal of Child Research (with Cecilie Bagge and Truls Enger, 2009).

Kari Stefansen je vědeckou pracovnicí v Centru pro výzkum sociálního státu a práce Norského sociálního výzkumu, Oddělení výzkumu v oblasti mládeže. Její hlavní oblastí výzkumu jsou rodičovství, péče o děti a rodinná politika a strategie péče. Podílela se na několika projektech, jako je například studie EFFECT – zvýšení efektivity iniciativy za rovnováhu mezi prací a rodinou. Publikovala několik prací založených na kvalitativních datech z rozhovorů – za využití různých přístupů (případová analýza, srovnávací analýza).

Thomas Hansen je vedoucí vědecký pracovník v Centru pro výzkum sociálního státu a práce Norského sociálního výzkumu, Oddělení výzkumu stárnutí a bydlení. Vystudoval sociální psychologii a pracoval především v oblasti gerontologie, duševního zdraví a kvality života.  Jeho hlavní oblasti výzkumu zahrnují vzorce a psychologické dopady rodičovství, péči o děti, a neformální péči o starší osoby. Podílel se na několika projektech, jako je například studie “Equal opportunities and long-term care – the mediating role of the welfare state”- (Rovné příležitosti a dlouhodobá péče – sociální stát v roli zprostředkovatele). Poté co publikoval několik prací založených pokročilých analýzách kvantitativních dat, jeho publikace zahrnují studie stárnutí, duševního zdraví, kvality života, bezdětnosti, neformálního poskytování péče, rozdělení práce v domácnosti a péče o děti mezi muži a ženami.

Jorun Theresia Jessen  je vědeckou pracovnicí v Centru pro výzkum sociálního státu a práce Norského sociálního výzkumu, Oddělení pro studium dětství na Univerzitě v Oslu. Jejími hlavními oblastmi výzkumu jsou  sociální politika, sociální služby a studium profesí. Je zapojena do několika projektů, například TREfF – „Sociální pojištění v kontextu: sociální spravedlnost, efektivita a administrativa v sociálních věcech.“ Její publikované články se opírají o data z dotazníkových šetření, včetně studií o rozhodování profesionálů, postojích klientů a dopadech aktivačních politik a strategií jejich provádění v praxi pracovníků v přímé práci s klientem.